Aktuální vydání magazínu Forbes

Majitelům bytů jsme vyplatili dvě miliardy. Airbnb ukázalo česká čísla

Pošli to dál

Anita Roth vede poslední čtyři roky tým datových analytiků, kteří pomáhají Airbnb, jednomu z nehodnotnějších startupů světa, přesvědčovat politiky a státní úředníky, jak je tato služba na sdílení bydlení prospěšná.

Posledním výsledkem její práce je šestadvacetistránková brožurka o Airbnb v zemích Visegrádu, tedy v Česku, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku.

Čtěte také: Airbnb jako slepice snášející zlatá vejce? Může být, ale není to pravidlem

„V tomto regionu pozorujeme větší dynamiku než na některých tradičních trzích,“ řekla absolventka prestižních univerzit v Berkeley a Cornellovy během rozhovoru pro Forbes.cz. V Česku meziročně přibylo 52 procent turistů, kteří se přes Airbnb ubytovali, loni jich celkem byl jeden milion. Ve všech čtyřech zemích Visegrádu to bylo 2,6 milionu.

Anita Roth z Airbnb

Anita Roth pracuje pro Airbnb od roku 2014.

Výrazně rychleji přitom rostou mimopražské oblasti. „Tam je meziroční změna 108 procent. Hodně velký zájem vnímáme na jižní Moravě a ve Slezsku,“ dodává Roth. Celkem loni Airbnb vyplatilo českým hostitelům 75 milionů eur, při dnešním kurzu 1,9 miliardy korun. K tomu je ale třeba si ještě připočíst zhruba 15 procent, kolik činí poplatky pro firmu samou – celková částka, jež se loni protočila v Airbnb v Česku, se tak pohybovala kolem 85 milionů eur.

Co se hostů týče, nejvíc jich do Česka přes Airbnb přijelo z Německa a USA, v obou případech jde o více než 130 tisíc lidí, následuje Británie a Francie, zhruba sedm procent připadá na turisty z Česka.

V celé zemi je podle kalifornské firmy 11 tisíc lidí, kteří přes její platformu nabízejí ubytování. Typický hostitel si prý loni přišel na 2100 eur (asi 53 tisíc korun) a pronajímal svou nemovitost po 37 dní. Cenný by byl ještě detailnější rozpad čísel, tomu se však Airbnb brání.

Není například jasné, kolik z těch 75 milionů eur inkasovali majitelé několika nemovitostí, kteří si z pronajímání přes Airbnb udělali výnosný byznys. „Tato čísla nemám. Ale můžu říct, že většina našich hostitelů jsou obyčejní lidé, kteří si pronájmy chtějí jen přivydělat a nemají to jako byznys,“ vysvětluje Roth.

Jenže analýza, kterou si loni nechala zpracovat vláda Bohuslava Sobotky, upozornila na to, že v Praze dělá 15 procent největších hostitelů více než polovinu celého obratu Airbnb. Rekordmanem měl být podnikatel s 54 nemovitostmi. Hlavně v centru města se totiž ukazuje, že krátkodobé pronájmy na pár dní turistům jsou mnohem výhodnější než dlouhodobé pronájmy.

To ale roztáčí na druhé straně spirálu nespokojenosti – jednak mezi majiteli okolních bytů, jimž vadí, že u sousedů se neustále střídají jiní hosté, kteří nezřídka hlučí a neuklízejí po sobě, jednak mezi politiky, kterým vadí rostoucí ceny bytů a omezená dostupnost nájemního bydlení.

V Praze se proto už nějakou dobu diskutuje o tom, že by bylo třeba trh s krátkodobými pronájmy regulovat. Příklady jsou dostupné v zahraničí – Paříž zavedla limit na 120 dní ročně, Londýn na 90, Amsterdam na 30 dní, v Berlíně Airbnb v podstatě zakázali. V Česku jsou v diskusích hodně aktivní Piráti, kteří navrhují třicetidenní limit, zvláštní materiál si chystá i vláda v demisi vedená Andrejem Babišem.

„Dobře nastavené limity mohou být užitečné. Jsme připravení otevřeně komunikovat se všemi úřady, včetně těch daňových,“ volí diplomatický jazyk Anita Roth. Naráží zároveň na další citlivý bod spojený s dramatickým růstem obliby Airbnb – daňové úniky.

Brian Chesky z Airbnb a Travis Kalanick z Uberu

Zakladatel Airbnb Brian Chesky (vlevo) a bývalý CEO Uberu Travis Kalanick

Za každého turistu by měl ten, kdo mu poskytuje ubytování, zaplatit pobytovou taxu městu a měl by jej také ohlásit na cizinecké policii. Z toho, co od něj, resp. od Airbnb vyinkasuje, pak musí zaplatit daň z příjmu. To se ale často neděje, ačkoli firma ze San Franciska tvrdí, že hostitele aktivně vybízí, aby dodržovali všechny předpisy a zákony.

Finanční správa už kvůli tomu dokonce loni vydala speciální nařízení, kde upozornila všechny, kteří si přes Airbnb nebo další služby sdílené ekonomiky, jako je třeba taxi platforma Uber, přivydělávají, že musí podávat daňové přiznání.

Proti Airbnb dlouhodobě vystupují hoteliéři, stejně jako taxikáři kritizují Uber. Vadí jim, že americký startup je jejich přímou konkurencí, ačkoli ti, kdo přes něj pronajímají své nemovitosti, nemusí na rozdíl od nich splňovat přísné hygienické, bezpečnostní nebo daňové povinnosti.

„Těch, kteří přes nás dělají skutečný byznys, je menšina,“ opakuje Anita Roth z Airbnb. Přesný pohled do finančních statistik, který by lépe ukázal strukturu hostitelů a jejich příjmů, ovšem společnost, jež má odhadovanou tržní hodnotu 30 miliard dolarů, nenabízí.

Čtěte také