Letadlo, letiště, kancelář, večer do hotelu a ráno to samé zase znovu. Pořád dokola. Christoph von Tschirschnitz má v automobilce BMW na starosti střední a východní Evropu, což v jeho případě znamená 12 zemí včetně Česka, takže je na neustálé přesuny v letadle nebo autě zvyklý.

Čtěte také: Šéf Rolls-Royce: konkurencí nového phantoma jsou lodě a helikoptéry

Jeho rutinu by už ale za čtyři roky mohl nabourat jedna změna. „Jsem přesvědčený, že do roku 2021 bude možné sednout v Praze na letišti do auta, které vás samo bez řidiče doveze sem do centra. Technologicky to půjde určitě, ale otázka je, co na to legislativa,“ říká Von Tschirschnitz.

Německá automobilka patří k lídrům ve vývoji autonomního řízení a člen jejího představenstva v rozhovoru pro Forbes vysvětluje, proč budou mít autonomní auta na naše životy větší dopad, než si teď umíme představit. „Bude to změna, která bude mít dopad na celou společnost,“ věří.

Představte si, že už nebudete muset děti do školy vozit vy, ani je nebudete muset posílat na školní autobus – postará se o to samo auto. Život se tím změní i seniorům, kteří byli celý život zvyklí cestovat, a s přibývajícím věkem si už za volant sednout netroufají. A teď už ani nebude potřeba.

„Tohle úplně změní náš pohled na dopravu, auto už nebude jen dopravní prostředek,“ prorokuje Von Tschirschnitz. „Získáte čas navíc, který můžete využít ke spánku, čtení práci nebo nakupování. To je také důvod, proč se firmy jako Amazon nebo Google tolik zajímají o autonomní řízení.“

V závodě o to, kdo první postaví auto, které nebude vůbec potřebovat volant, zatím vítězí Audi, jehož nový model A8 se jako první sériově vyráběné auto posunulo na takzvaný level 3, kdy je auto schopno za určitých okolností (například v koloně) jet po omezený čas kompletně samo.

BMW už v roce 2006 představilo auto, které dokázalo samo bez řidiče objet závodní okruh Hockenheim, o čtyři roky později otestovalo autonomní vůz na německé dálnici A9, v roce 2015 představilo na veletrhu CES v Las Vegas auto, které bez řidiče samo zaparkovalo, ale level 3 (nejvyšší metou je level 5) by mělo do sériové produkce dostat až v roce 2021.

Podle Von Tschirschnitze zatím většímu pokroku brání dvě překážky. Tou první jsou nepřesné mapy. „Mapy, které máte dnes v autě, mají odchylku jeden metr. A pro autonomní řízení ve městě potřebujete maximálně jeden centimetr. Ale to se rychle zlepší,“ říká manažer BMW.

Druhý problém je složitější – chybějící legislativa a nevyřešené etické otázky. „Představte si situaci, kdy auto vyhodnotí, že hrozí nehoda. Když pojede rovně, narazí do zdi a posádka nejspíš zahyne. Když zahne doleva, kde je prázdné pole, nejspíš všichni přežijí, ale auto bude zničené. A nebo zahne doprava, kde je volný prostor, až na to, že tam jede cyklista,“ uvažuje Von Tschirschnitz.

Čtěte také: Kouřové clony, ježci i miny aneb Jak vypadají obrněné vozy bohatých

Podle zákona o autonomních vozech, které jako první nedávno schválilo Německo, nesmí být v takové situaci nikdy ohrožen nikdo, koho se nehoda netýká. „Auto zkrátka nesmí zahnout doprava, kde je cyklista, i za cenu, že bude muset nabourat do té zdi,“ vysvětluje Von Tschirschnitz.

Právě kvůli budoucnosti, kterou vidí v autonomním řízení, teď podle Von Tschirschnitze dochází uvnitř automobilového průmyslu ke změně uvažování. „Už neříkáme, že jsme výrobce aut, ale spíš poskytovatel inividuální mobility. Zní to možná nadneseně, ale my se tím snažíme říct, že nám nejde jen o to, abychom stavěli auta, ale nabízeli mobilitu, kde je auto jedno ze součástí,“ tvrdí.

Jinými slovy: Když auto vyhodnotí, že je lepší závěr vaší cesty ujít pěšky, samo si najde volné parkoviště, zaparkuje, přesune navigaci na displej vašeho mobilu, která vás buď dovede do cíle, nebo vás přinejmenším nasměruje k nejbližšímu sdílenému kolu. A rovnou ho i zaplatí.

„Chceme se vymanit z dogmatu, že když vyrábíme auta, musíme nutit zákazníky, aby tím autem jezdili všude a neustále,“ tvrdí Von Tschirschnitz. „Jednodušší by samozřejmě bylo vyrobit auto, prodat ho a o víc se nestarat. Radit někomu, ať radši jede na kole – na tom nic nevyděláme. Ano, ale zákazník to ocení a to nám pomáhá budovat image brandu,“ dodává.

Když už je řeč o budoucnosti, je třeba dodat ještě druhou část vize, na které teď Von Tschirschnitz a spol. pracují. Už teď má každé desáté prodané elektrické auto na světě logo BMW a právě v bezemisní dopravě vidí v Mnichově jedinou budoucnost.

„Úspěch elektrických nebo hybridních aut je hodně závislý na podpoře od vlády. Ta může dělat dvě věci – buď dostanete při koupi nějaké peníze zpátky, nebo pomůže vybudovat síť dobíjecích stanic,“ říká Von Tschirschnitz. „Nejprogresivnější jsou Slovinci, Rakušané a Maďaři. Třeba v Rakousku dostanete při koupi elektrického auta zpátky od státu 4 tisíce eur.“

A právě v tom by podle něj mělo Česko přidat. „V tomhle smyslu by česká vláda mohla dělat víc,“ říká šéf BMW pro střední a východní Evropu a jedním dechem dodává, že jeho firma ale na české politiky tlačit nemůže. „Můžeme jim poskytnout jen určité nápady, myšlenky, co by se dalo dělat,“ dodává.