Aktuální vydání magazínu Forbes

Postele, co nešly sehnat. Jak se z hospodské ideje stal milionový byznys

Pošli to dál

Zdravotnické potřeby byste si asi nespojovali s tmavou garáží na okraji města. A přece to v ní všechno začalo. I když ne tak docela. Jak říká Viktor Pokorný, spoluzakladatel a majitel firmy Invira, která se specializuje na prodej, pronájem a servis zdravotní techniky, nápad na tenhle byznys vznikl – jak už to tak někdy bývá – v hospodě.

Čtěte také: Moravské zelí na Zélandu. Odjel na druhý konec světa a objevil díru na trhu 

„S mým celoživotním kamarádem Radimem Čechem jsme si u piva stěžovali, jak je těžké objednat si domů v podstatě jakoukoliv větší zdravotnickou pomůcku,“ vysvětluje Pokorný.

„Oba jsme v té době, před šesti lety, měli prarodiče v ne příliš dobrém zdravotním stavu a sehnat do domácnosti třeba jen elektronické lůžko nebo vozík, což jsou úplně elementární věci, se rovnalo nákupu raketoplánu v NASA,“ říká s lehkou nadsázkou.

„Znamenalo to domluvit si schůzku se zástupcem některého z velkovýrobců a ten se vždycky tvářil, že pokud si od něj nekoupíte celou nemocnici, tak ho vůbec nezajímáte,“ dodává ještě.

Pokornému s Čechem se ale představa, že by s tím nešlo nic udělat nelíbila a od hospodského tlachání přešli do akce. Za vlastní peníze si každý koupili jednu polohovací postel a rozhodli se otevřít půjčovnu.

„Chtěli jsme velkým firmám ukázat, že to jde a že se dá lidem takhle jednoduše pomoct. Jedno lůžko tehdy stálo asi dvaadvacet tisíc korun, a to byly naše vstupní náklady. Výrobci, od kterých jsme si postele objednali, byli sice nejprve trochu překvapení a museli jsme je dost ukecávat, ale nakonec se to povedlo,“ směje se Viktor Pokorný dnes.

A potvrzuje tím mimochodem pravidlo, že nejlepší byznys je takový, který se rozjede organicky. Dvě postele přestaly za čas stačit, takže z půjčovného a došetřených peněz kamarádi koupili další a ve volném pokoji bytu Radima Čecha vyrostla provizorní kancelář.

„Jenomže potom nám přestalo stačit už i to, takže jsme si museli pronajmout garáž, ve které jsme měli sklad,“ objasňuje Pokorný. „Protože jsme neměli zákazníky ani kam pozvat, abychom jim zboží ukázali, snažili jsme se jim vždycky poslat fotky mailem a pak jim produkt smontovat až u nich,“ popisuje.

„Jenže jeden pán tehdy tvrdošíjně trval na tom, že chce lůžko nejdřív vidět, takže nezbývalo nic jiného, než ho před jeho očima dát dohromady v té garáži,“ pokračuje Pokorný ve vzpomínání. „Když to viděla jeho maminka, pro kterou mělo být určeno, povzdychla si, že čekala, že ji syn vezme do nějaké opravdické prodejny.“

Podobných zážitků měla začínající firma ještě několik a postupně se z nich stal jeden z impulzů k dalšímu posunu. „Měli jsme tehdy velké dilema,“ svěřuje se Pokorný. „Z poptávky po půjčení zdravotnických pomůcek se totiž přirozeně vyvinula poptávka po jejich koupi. A my jsme vůbec nebyli přesvědčení, že to chceme dělat. Prodej pro nás totiž znamenal, že budeme vydělávat na nemoci jiných lidí.“

To, co Čecha a Pokorného nakonec přesvědčilo, byli paradoxně sami klienti. „Měli jsme od nich pozitivní zpětnou vazbu. Než jsme začali podnikat, prakticky nikde se nesetkali s tím, že by jim výrobek někdo přivezl domů, nainstaloval a ukázal, jak se používá. Pro nás to byla samozřejmost, protože na začátku jsme na tom byli stejně.“

Nad rámec pouhého prodeje a dovozu se Invira snaží působit dodnes. V garáži už byste ji hledali marně. V Ostravě má skladové haly a centrálu o zhruba šesti stech metrech čtverečních s prostorným dvorem, kam si můžou zákazníci přijet techniku prohlédnout a hlavně vyzkoušet. Zdaleka už nejde jen o polohovací postele jako na začátku, ale také o elektrické a invalidní vozíky, zvedáky na schody, jídelní stolky nebo chodítka.

„Samozřejmě počítáme taky s tím, že i když u nás člověk usoudí, že mu daná pomůcka vyhovuje, za hodinu zkoušení všechny její vlastnosti nemá šanci poznat a spousta věcí vyplyne na povrch až u něj doma. Proto klientům produkt na měsíc pronajmeme a když mu nevyhovuje, vymění jej za jiný.“

Někomu navíc krátkodobá výpůjčka stačí, protože si třeba zlomí nohu, ale za měsíc už je zdravý. I na to mají Pokorný s Čechem řešení. „Když si pak od nás zákazník produkt skutečně koupí, půjčovné za první měsíc mu z celkové částky jednoduše odečteme,“ vysvětluje Pokorný, jak se snaží klientům usnadnit situaci.

Díky technickému vzdělání obou majitelů si navíc Invira může dovolit již použité zdravotnické potřeby repasovat. „Vykoupíme je, opravíme a pak je znovu pronajmeme s výraznou slevou nebo za symbolickou částku lidem, kteří by si je jinak nemohli dovolit,“ vysvětlují mladí podnikatelé

I když z původní několikatisícové investice Invira dostala na roční obrat 22 milionů korun a firma začala vyvážet do Evropy i dál na východ, cíle Radima Čecha a Viktora Pokorného neleží v dalším růstu, ale spíš v původní výrobě.

„V horizontu několika následujících let bychom chtěli začít produkovat vlastní inteligentní polohovací postele. Momentálně máme prototyp, který jsme vyvinuli na základě vlastních zkušeností a zpětné vazby zákazníků. Celou dobu co podnikáme, jsme měli štěstí na lidi kolem,“ myslí si Pokorný, „takže je na čase začít něco trochu vracet zpátky.“


 

Čtěte také