Aktuální vydání magazínu Forbes

Z hotelovky mezi českou barmanskou elitu. Jen to nesmíte vzdát

Pošli to dál

Tomáš Melzer se do přípravy drinků zakoukal už před deseti lety, ještě v době kdy chodil na brigádu do jednoho královéhradeckého baru. Dnes pracuje v jednom z nejvyhlášenějších barů v Praze a i díky tomu si vysloužil místo v našem letošním žebříčku talentovaných mladých lidí 30 pod 30. A taky proto, že svým příběhem dokazuje, že za svými sny si občas musíte jít přes hodně nepříjemné překážky.

Když Tomáš Melzer, dnes šestadvacetiletý barman pražského Hemingway baru, studoval hotelovku v Pardubicích, nejdřív ho hodně bavilo vaření. Když ale ve druháku začal při škole pracovat v královéhradeckém café baru Cuba Libre, zaujala ho příprava drinků coby „propojení kuchyně a servisu“ a začal se věnovat hlavně jim.

Po střední pak nastoupil na vyšší odbornou školu v Poděbradech, jenže z té ho vytrhla tragická událost – týden po maturitě mu zemřel otec. „Bylo to těžké období a já chtěl radši podpořit rodinu a pracovat než zůstat ve škole,“ komentuje to s dodatkem, že už od puberty je rád nezávislý a tahle zkušenost ho v tom hodně vyškolila.

V Cuba Libre nakonec strávil skoro šest let. A možná by tam vydržel ještě déle, kdyby se věci znovu nezvrtly. V roce 2011 si nahmatal na krku zvětšenou uzlinu. Chvíli jí nevěnoval pozornost, ale pak se dokopal k tomu, jít na vyšetření… po kterém následovaly tři měsíce chemoterapie. „To mi paradoxně dalo impulz k tomu, posunout se dál,“ říká. „Do července jsem chodil na chemo, ale v srpnu už jsem byl zase na akcích. Nemohl jsem to bez práce vydržet.“

Na podzim téhož roku se pak zúčastnil dvou barmanských soutěží – Havana Club Grand Prix a Creative Bartender Competition Licor 43. Na druhé jmenované skončil třetí a po soutěži za ním přišel Václav Vojíř, majitel pražského baru Bugsy’s, a nabídl mu, ať to zkusí u něj v Praze. Dohodli si dva zkušební večery v Bugsy’s, jenže všechno dopadlo zase trochu jinak.

„Na jedné bar show jsem se potkal s Milošem Danihelkou a Katkou Kluchovou, kteří tehdy pracovali v Hemingwayi,“ vzpomíná Tomáš. „Pak mi z Hemingwaye zavolal David Andrle, šli jsme na kafe a dobře jsme si sedli.“ Takže i když Tomáš o Bugsy’s mluví s velkým respektem, rozhodl se pro druhý bar, kde se prý cítil víc doma. Zpočátku ještě vypomáhal i v Hradci, ale od července 2012 nastoupil napevno v Praze.

A od té doby se nestačil začít nudit. Poslední tři roky působí stále v Hemingway baru, který patří barmanu Aleši Půtovi a který se v roce 2014 stal 24. nejlepším barem světa v prestižní soutěži The World’s 50 Best Bars (kterou už čtyřikrát za sebou vyhrál londýnský Artesian pod vedením Čecha Alexe Kratěny). Aby toho nebylo málo, začal vloni tenhle barman, kterého kolegové z oboru chválí pro jeho kreativitu a skromnost, pracovat ještě v novém pražském baru Cash Only.

K tomu všemu sbírá staré barové nádobí, s oblibou si sám připravuje ingredience do drinků a pořád jezdí na barmanské soutěže („Vždycky jsem před soutěží nervózní, ale rád potkávám lidi odjinud, protože si navzájem můžeme něco předat. A navíc je skvělé cestovat.“), kde se pravidelně umisťuje na nejvyšších příčkách. „Málokdy jsem ale první,“ směje se. „Mám rád jednoduché a elegantní koktejly, které mají balanc. Jenže k vítězství je často potřeba určitý wow efekt. To je v pořádku, ale já se chci radši držet své koncepce,“ dodává.

Čtěte také