Aktuální vydání magazínu Forbes

Koňaku pijeme stále víc. Co byste o něm měli vědět?

Pošli to dál

Koňak může slavit. Podle dat Bureau National Interprofessionel du Cognac má za sebou tohle lahodné pití rekordní exportní rok. Od srpna 2017 do července 2018 se za hranice Francie vyvezlo 205 milionů lahví, což je o pět milionů víc než předchozí rok.

Tedy ať už je to váš oblíbený drink, nebo se ke koňaku teprve propíjíte, tady jsou fakta, která byste o něm měli rozhodně vědět:

Koňak a brandy. Koňak je jedním z typů brandy, což je destilát ze zkvašené šťávy z vinných hroznů, tzv. eau de vie. Myslet si, že tato označení jsou zaměnitelná, je proto chyba. Koňak je nejznámějším druhem vinné brandy, a aby se mohl nazývat koňakem, musí splňovat několik podmínek.

Čtěte také: Proč v nás pivo, víno a tvrdý alkohol probouzejí různé emoce 

Hrozny. Koňak musí být vyrobený nejméně z 90 procent z bílého vína odrůd nejvyšší kvality z oblasti kolem města Cognac na jihozápadě Francie. Nejběžnější odrůdou používaných hroznů je Ugni Blanc, ale využívají se také Folle Blanche, Colombard, Sémillon, Montils nebo Folignarare.

Šest oblastí. Grand Champagne, Petite Champagne, Borderies, Fins Bois, Bons Bois a Bois Ordinaires. Z těchto míst v okolí města Cognac hrozny pocházejí a dodává je přibližně pět tisíc pěstitelů, kteří jsou s některými koňakovými domy spjatí už po generace.

Čtěte také: Naučte se pít koňak správně. Tohle jsou rady přímo od Maurice Hennessyho

Výroba. Ve zkratce řečeno, koňak se vyrábí destilací vína a zráním v dubových sudech. Destilace je dvoustupňová, přičemž čím kyselejší hrozny, tím lepší. Destiluje se v měděných destilačních zařízeních. Výsledkem je pak zmiňovaná eau de vie, syrový destilát, který nese znaky budoucího koňaku. Destilační proces probíhá zásadně mezi 1. říjnem a 31. březnem.

Dubové sudy. V těch musí koňak ze zákona stárnout minimálně dva roky. Sudy můžou mít různou velikost a na jejich výrobu se používá většinou dřevo z lesa Tronçais nebo Limousin. Sudy z oblasti Tronçais se vzhledem ke složení dřeva používají pro koňaky s kratší dobou zrání, ty z oblasti Limousin zase pro ty, které zrají několik let.

Ze sudu do sudu a ze sklepa do sklepa se může alkohol během doby zrání stěhovat podle toho, jakou má daný sud nebo sklep charakteristiku. Suchý nebo vlhký sklep může totiž ovlivňovat odpařování. Když je už eau de vie vyzrálá, může se uchovávat v proutěném demižonu. Posledním krokem je míchání, kterým výrobci dosáhnou originální a výsledné chuti a vůně.

Šest ochutnávačů koňaku. Jen tolik lidí se během 200 let podílelo na výsledném procesu výroby koňaku firmy Courvoisier. Počet sklepmistrů a ochutnávačů koňaku v procesu zrání se liší podle dané společnosti, abyste se ale jedním z nich stali, musíte mít několikaletou zkušenost a paměť – mít hlavu a srdce pro rozpoznání prvků, které budou v čase přetrvávat.

Věk koňaku. Ten se značí následovně – V. S. (very special) znamená, že je koňak nejméně dva roky starý. V. S. O. P. (very superior old pale) zase říká, že je koňak starý minimálně čtyři roky, a koňak s označením Napoléon nebo X. O. nejméně 10 let. Na rozdíl od vína si koňak věk zachovává a ten je vždy uvedený na lahvi.

Čtěte také