Aktuální vydání magazínu Forbes

Práci v továrně vyměnil za videohry, vydělává statisíce a sní o olympiádě

Pošli to dál

Jako malý snil o tom, že se na olympiádu dostane jako hokejista. Hokej už několik let nehraje, ale sen o startu pod pěti kruhy ho neopustil, jen ho sní v o dost jiném odvětví: hraní počítačových her.

Jistě, o zařazení e-sportů na olympijské hry se teprve spekuluje, ovšem pokud by se volili reprezentanti nyní, on by mezi nimi jistě nechyběl.

Čtěte také: Virtuální realita, která prospívá zdraví. Z české hry Beat Saber je hit za miliony

Sedmadvacetiletý Tomáš „Oskar“ Šťastný patří mezi světovou elitu ve střílečce Counter-Strike: Global Offensive, kde proti sobě bojují týmy policistů a teroristů a snaží se splnit zadané úkoly. A je to velmi výnosná kariéra.

„Za své finanční ohodnocení si můžu dovolit splnit všechny sny. A nejen sobě, ale i své rodině,“ říká. O konkrétních částkách mluvit nesmí, ti nejlepší si však měsíčně vydělají zhruba 300 tisíc korun.

Cesta k takové profesi přitom nebyla vůbec přímočará. Šťastný se nejprve skutečně pokoušel uchytit mezi hokejovými mantinely, hrál za Klášterec nad Ohří, odkud pochází, a Kadaň, ale pak si nadvakrát zlomil kotník a s aktivní kariérou musel skončit.

Counter-Striku se začal věnovat v roce 2004, vypracoval se na nejlepšího Čecha, ale domácí prvenství mu nestačilo, mířil výš. Do světa se mu však prorazit nedařilo, a tak v roce 2012 s hraním skončil.

Nastoupil do továrny v Klášterci, pracoval jako seřizovač strojů a mistr směny. Herní vášeň ho ovšem neopustila, o pauzách i tak sledoval turnaje a znovu cítil jejich vábení.

„Dal jsem si cíl, abych byl mezi těmi nejlepšími hráči a měl práci jako koníček,“ vyprávěl. A tak si našetřil na nový počítač a postupně do světa nakonec prorazil. Nyní reprezentuje špičkový německý tým Mousesports, který si za letošek na odměnách z turnajů vydělal už 630 tisíc eur (přes 16 milionů korun).

„Žiji si svůj sen,“ netají Šťastný. Díky hraní si nejen velmi slušně vydělá, ale také toho dost procestuje – kariéra už ho zavedla do Las Vegas, Sydney, Dallasu, Atlanty… „Nikdy by mě nenapadlo, že bych mohl tohle všechno vidět na vlastní oči,“ líčí.

Popularita e-sportů, tedy kompetitivního hraní her, strmě roste a důležité zápasy se hrají ve velkých halách před tisícovkami diváků i televizními kamerami – podobně jako velká sportovní klání.

„Na zápas v Sydney asi nikdy nezapomenu. Hráli jsme proti australskému týmu před asi 7500 fanoušky. Když nás pak odvezli do bývalého olympijského parku, kde jsme byli ubytovaní, pořvávali na nás na ulici lidé, kteří dorazili z haly,“ přibližuje Šťastný.

„Nebo zápas v Kyjevě, kde jsem slyšel křik ukrajinských fandů i pod speciálními sluchátky, která mají blokovat okolní zvuk.“

Zároveň se však brání přehnané idealizaci své profese. Jen si hrát a vydělávat za to peníze? Tak jednoduché to není. Tak jako v tradičních sportech i tady vede mezi elitu tvrdá práce, hodiny tréninků, secvičování taktik – a maximální koncentrace při výkonu.

„Každý si myslí, že to je zábava – a do určité míry to tak je, ale když hrajete o několik milionů, tak už to není jen sranda. Víte, že každá malá chybička může rozhodnout celý průběh zápasu. Je nesmírně těžké zůstat soustředěný tři hodiny v kuse třeba i dvakrát denně. Nespustit oči z monitoru, přemýšlet o každém pohybu, mít dobrou mušku, pamatovat si každou taktiku, každý pohyb secvičený z tréninku, načasování…,“ vysvětluje Šťastný.

Sní o tom, že se jeho tým stane vůbec nejlepším na světě. Věří, že i on sám se ještě řadu let ve špičce udrží.

Ale podobně jako v hokeji, ani herní kariéra netrvá věčně – ideální postřeh s přibývajícím věkem zkrátka odchází. „Chtěl bych se kolem e-sportu motat i dál. Rozjet svoji značku, e-shop, oblečení nebo být trenérem nějakého týmu. Zkrátka zůstat svým pánem do konce života. Ambice mám a většinou si své sny úspěšně plním.“

Čtěte také