skip to main content
Investice

Česko se musí vymanit ze statusu montovny. Pomoci má asociace andělských investorů

3 minuty čtení

V Česku po vzoru Velké Británie, Rakouska nebo severských zemí vznikla vůbec první asociace andělských investorů, oficiálně Czech Business Angel Association (CBAA). Stojí za ní investor Jiří Hlavenka, podnikatel Petr Skrla, uskupení Keiretsu, Garage Ventures, Fazole Ventures a bývalý technický ředitel AVG a dlouholetý investor Karel Obluk, který se stal jejím prezidentem.

Nejen o tom, co je cílem takové asociace a jak může Česku pomoci, hovoří Karel Obluk v rozhovoru pro Forbes.cz.

Jak definujete andělského investora?

Jako člověka, který má jistou byznysovou zkušenost a investuje své vlastní peníze výměnou za minoritní podíl v podnikatelských projektech ve velmi rané fázi.

Proč Česko potřebuje jejich asociaci?

Je potřeba změnit strukturu podnikání v České republice a věřím, že tomu s kolegy dokážeme zčásti pomoci. Nemůžeme být montovnou věčně. Musíme rozjíždět nové byznysy a naše asociace je jedním dílem z té skládanky. Česko andělské investory zkrátka potřebuje.

Vždyť se ale neustále mluví o tom, že investičních peněz je zde dost…

To ano, ale to jsou venture kapitálové, případně private equity peníze. Prostředky, které by putovaly do té nejranější fáze podnikání, do těch nových neprobádaných nápadů, u nás chybí. Druhá věc je, že když se tu andělští investoři objeví, často nevědí, co od toho čekat, a firmám ve výsledku i škodí.

Jak to myslíte?

Reklama

Vezměte si člověka, který například 20 let poctivě budoval firmu, kterou prodal. Má peníze a rozhodne se podpořit někoho s nápadem. Zároveň si ale často nemůže pomoci a těm zakladatelům do toho příliš zasahuje, chce být u kormidla. Takové případy většinou končí nezdarem.

A tohle může změnit asociace?

My věříme, že se můžeme pokoušet to prostředí kultivovat. Vnášet do veřejného prostoru jistou formu osvěty, mluvit o zdravých příkladech, říkat, co je lepší dělat a co ne, stanovovat jisté standardy a tak dále. Zároveň budeme vystupovat jedním hlasem směrem do zahraničí a směrem ke státu.

Lobbing?

Nemíním přímo lobbing. Je ale pravda a i od Světové banky jsme slyšeli, že při legislativních změnách na poli podnikání má stát vždy nějakého partnera, s nímž změny konzultuje. Je to běžná praxe vyspělých zemí. Asociace jako ta naše by mohla sloužit jako opěrný bod, partner pro diskusi pro jisté otázky. Nikdo nemůže od úředníků státu chtít, aby měli zkušenosti ze všech oblastí, ale zároveň je podpora raného podnikání pro rozvoj země zcela zásadní.

Stát ale mnohdy investuje nebo podporuje byznysy přímo.

Podle mého názoru není úkolem státu, aby do podnikatelského ekosystému cpal peníze sám za sebe, ať už dotacemi, nebo jinou formou. Vytváření pracovních míst tohoto typu je krátkozraké. Když někdo naopak začne budovat svůj byznys, dává do toho svou práci, své úspory, tak ta pracovní místa vzniknou přirozenou cestou. A když ambice takových lidi podpoří andělští investoři též vlastními prostředky, vznikne něco tisíckrát lepšího než jakákoli státní pobídka.

Jakmile jde o vaše vlastní peníze, je motivace mnohem silnější.

Proč kladete takový důraz na vlastní kapitál?

Když jste své peníze sám vydělal a řádně zdanil, máte úplně jiný přístup, než když berete z cizího. Máte dlouhodobou motivaci, aby ten byznys rostl. Vím, že v Česku má řada fondů peníze například i od Evropské investiční banky a mnohdy to jsou opravdu profesionálové, kteří investování rozumí. Na začátku řetězce dotací ale sedí úředníci, kteří zkrátka nemají takovou motivaci investované prostředky zhodnotit, sledují jiná kritéria. Jakmile jde o vaše vlastní peníze, je motivace mnohem silnější.

Ve Spojených státech jsou andělskými investory často třeba lékaři nebo právníci. Může se to stát i u nás?

Ano, a dokonce vidím, že se to začíná dít. Tedy zatím nikoli u lékařů, ale u právníků, kteří mají mnohdy zkušenost se zakládáním, prodáváním, ale i rušením firem. Vědí, co to znamená, a mohou si dovolit část svých výdělků investovat tímto způsobem. Z mé zkušenosti si také právníci často uvědomují, že by zakladatelům měli nabídnout své kontakty a popsat své zkušenosti, ale neměli by se snažit sami „vyhrnovat rukávy“ a zasahovat do toho, jak vytvořit nějaký konkrétní produkt – jsou zvyklí na poradenskou roli.

Když se ještě vrátím k té montovně, zakladatel Y Softu Václav Muchna mi nedávno říkal, že peníze tu jsou, talent též, ale nejvíce chybí jakési západní know-how, jak budovat opravdu inovativní firmy. Souhlasíte?

Naprosto. S Václavem jsme se na toto téma mnohokrát bavili a vím, že si k tomu – tedy ke stavu, kdy západně zaplatí západního profesionála – musel také sám dojít. Když se koneckonců podíváte na nejzdárnější český příběh posledních let, tedy Avast, tak ti do vedení najali i zahraniční pracovníky. Myslím tím Američana Vince Stecklera jako CEO a představenstvo plné špičkových zahraničních profesionálů z oboru. V takovém prostředí pak o to lépe vyrostou a uplatní se místní šikovní lidé, jako například Ondřej Vlček, který Avast momentálně řídí.

Tím se oklikou dostávám k tomu, jak cenné je předávat know-how a že ani andělské investování není primárně o penězích, ale o sdílení jisté zkušenosti. Přesně taková témata chceme s asociací do prostoru vnášet.

Reklama
Reklama
Reklama